Příspěvky

Škola: první návrh

Obrázek
 Chci si od začátku rozepsat úplně a postupně své myšlenky. Začnu zase tím, co je pro mě škola. Protože tento projekt je nasáklý svými osobními emocemi a zkušenostmi z vlastní školní výuky. Hlavní funkcí školy je pro mě socializace . Tady se děti učí komunikaci, je to nejdůležitější zkušenost v jejich životě. Chci vytvořit prostor pro komunikaci a pro výuku, vytvořit jednotný prostor pro všechny žáky. Nějaká kád´,  kde se děti při vzájemném kontaktu něco naučí. Nechci mít tyto standardní rozdělení podle tříd (alespoň z hlediska architektury). Chce se vytvořit multifunkční prostor pro všeobecné vzdělávání. Je důležité, aby se lidé spojili, mluvili a vyměňovali si znalosti a zkušenosti uvnitř školy. Do jisté míry to vypadá jako nové kavárny nebo veřejné bibliotéky, kde se lidé společně učí, nicméně můj prostor je více zaměřen na učení. Hned jsem myslel na univerzální třídy , které jsou ve volném čase zcela otevřené všem. Tím dávám šanci žákům z různých tříd, aby se spojili, vyměnili si n

Škola: první pocity/myšlenky

Obrázek
 Chtěl bych začít definováním pojmu škola pro mě. Z mého pohledu má škola především funkci socializace dětí ve společnosti. Ve škole se nejprve učí komunikovat a pak už se věnují studiu věd. Protože ve škole získáváme prvního přítele, nepřítele, lásku. Je to nejdůležitější fáze života pro každého člověka. Proto je pro mě důležité vytvořit pro to vhodné podmínky. Rád bych vytvořil otevřené prostory, které studentům pomohou pohodlně komunikovat, hrát si, pomáhat si s úkoly atd. Neměli bychom však zapomínat na, řekněme, funkci výuky, protože je to škola... Během vyučování by třídy měly podporovat koncentraci dětí na učený předmět, architektura by měla dětem pomáhat učit se. Pozemek Místo mě okamžitě uvrhlo do zmatku svou složitostí. Reliéf a kontext jsou věci, které mi nedají pokoj. Pozemek se nachází na historickém místě, což nás ještě více vzrušuje při výběru tvarů a materiálů. Také stavba mi osobně zabránila plně vycítit atmosféru místa. Nicméně, jsem velmi potěšen těmito obtížemi, pro

Logo

Obrázek
 Publikuju tady skicy logo.

Návrh

Obrázek
  Chtěl bych začít s místem, se kterým pracujeme. Místo se nachází ve čtvrti Holešovice, u stejnojmenného nádraží, u východu ze stanice metra. Místo leží mezi plnými pěšími cestami a rušnou silnicí. Na místě se často scházejí nepříliš příjemní lidé. Jaké emoce Toto místo vyvolává? Je to pustina, nic tam není. Místo bylo zapomenuto, když byla postavena budova nádraží. A to je pro mě velmi známé, v mém rodném městě je spousta takových míst. Taková je specifičnost architektury té doby. Na tomto místě je jasně patrný geometrický charakter, ale protože bylo dlouho zapomenuto - tato geometrie se mění v chaos. Hlavním problémem místa je nedostatek funkce. Bez ní je to zbytečné. Když už mluvíme dopředu, ve svém prvním návrhu jsem zapomněl na hlavní cíl - přidat funkci na místo. Byl jsem fascinován vytvářením formy. Opravdu se mi líbilo, jak je na tomto místě uspořádán směr pohledu. Toto místo je slepá ulička a vypadá jako nějaký malý roh, kde se můžete schovat. A samozřejmě do jisté míry ano,

Objem

Obrázek
 Pavilon Lightmotive působí dojmem lehkého a vzdušného objektu na úkor svého materiálu a pomocí jemných čar a průchozích prostorů. Jeho jediným materiálem je supertvrzené sklo. Použití konkrétně tohoto materiálu spočívalo v konceptu architektů. Tento pavilon je příkladem použití tohoto skla. Z hlediska architektury pomáhá použití tohoto skla dosáhnout lehkých geometrických tvarů a objemů bez masivních nosných konstrukcí.  Pokud jde o kompozici, pavilon je niže než nejbližší budovy, což dává horizontální prostor a proporcionalitu osobě. 

Geometrie

Obrázek
 Pavillon Lightmotive má docela jednoduchou geomertii kvůli svému materialu - sklu, o kterém budu podrobně povidat ve blogu Objem. Pavilon používá obdélníkovou geometrii, bez použití kruhů atd.  V půdorysu barák je kvádr řiznutý velmí tenkými stěnami a dutý uvnitř. Tyto stěny vytvářejí vstupní skupinu a trochu skrývají vnitřní místnost. A tyto linie těchto stěn podřizují vnitřní interiér. Na těchto liniích jsou židle.  Z boku vidíme, že stěny rozdělují celý objem na malé oddělené prostory. Pavilon má zajímavou hru proporcí. vidíme, jak jemné prvky pronikají do velkého masivního objemu, což vytváří zajímavý pocit. Také tento prostor je přiměřený člověku. Prostor není příliš velký pro jednu osobu a není malý pro několik skupin lidí.  

Koncept

Obrázek
Pavillon byl specialně otevřen pro Iuav Open Day 2018, jako otvirající prostor, který vítajá hosty vystavy. Tímto způsobem je jaho jadro - dočasnost, vítání, seznámování, použitost, mnohoznáčný, otevřený a veřejný.      Lightmotive je dočasná instalace, postavená v zahradě komplexu Tolentini, je výrobek vytvořený výhradně ze skleněných vláken a má tvar otevřeného ze všech stran prostoru, který je kreasně vhodný jako misto pozdravu, meetingu a výměny nápadů. Dublicitní prvky děla z toho prostoru magnetickou krabičku pro všichni, otevřenou zvenku a zavřenou unitř. Tímto je ten prostor je pro setkání, přednašek atd., co i bylo účelem tohoto pavillonu. Také cilem bylo použití jenom jedného materialu - skla. Lightmotive je výsledkem spolupráce architektů a inženýrů. Pavillon je krasný přiklad, jak mužeme použit nový material.