Pavillon byl specialně otevřen pro Iuav Open Day 2018, jako otvirající prostor, který vítajá hosty vystavy. Tímto způsobem je jaho jadro - dočasnost, vítání, seznámování, použitost, mnohoznáčný, otevřený a veřejný. Lightmotive je dočasná instalace, postavená v zahradě komplexu Tolentini, je výrobek vytvořený výhradně ze skleněných vláken a má tvar otevřeného ze všech stran prostoru, který je kreasně vhodný jako misto pozdravu, meetingu a výměny nápadů. Dublicitní prvky děla z toho prostoru magnetickou krabičku pro všichni, otevřenou zvenku a zavřenou unitř. Tímto je ten prostor je pro setkání, přednašek atd., co i bylo účelem tohoto pavillonu. Také cilem bylo použití jenom jedného materialu - skla. Lightmotive je výsledkem spolupráce architektů a inženýrů. Pavillon je krasný přiklad, jak mužeme použit nový material.
Chtěl bych začít s místem, se kterým pracujeme. Místo se nachází ve čtvrti Holešovice, u stejnojmenného nádraží, u východu ze stanice metra. Místo leží mezi plnými pěšími cestami a rušnou silnicí. Na místě se často scházejí nepříliš příjemní lidé. Jaké emoce Toto místo vyvolává? Je to pustina, nic tam není. Místo bylo zapomenuto, když byla postavena budova nádraží. A to je pro mě velmi známé, v mém rodném městě je spousta takových míst. Taková je specifičnost architektury té doby. Na tomto místě je jasně patrný geometrický charakter, ale protože bylo dlouho zapomenuto - tato geometrie se mění v chaos. Hlavním problémem místa je nedostatek funkce. Bez ní je to zbytečné. Když už mluvíme dopředu, ve svém prvním návrhu jsem zapomněl na hlavní cíl - přidat funkci na místo. Byl jsem fascinován vytvářením formy. Opravdu se mi líbilo, jak je na tomto místě uspořádán směr pohledu. Toto místo je slepá ulička a vypadá jako nějaký malý roh, kde se můžete schovat. A samozřejmě do jisté míry a...
Chci si od začátku rozepsat úplně a postupně své myšlenky. Začnu zase tím, co je pro mě škola. Protože tento projekt je nasáklý svými osobními emocemi a zkušenostmi z vlastní školní výuky. Hlavní funkcí školy je pro mě socializace . Tady se děti učí komunikaci, je to nejdůležitější zkušenost v jejich životě. Chci vytvořit prostor pro komunikaci a pro výuku, vytvořit jednotný prostor pro všechny žáky. Nějaká kád´, kde se děti při vzájemném kontaktu něco naučí. Nechci mít tyto standardní rozdělení podle tříd (alespoň z hlediska architektury). Chce se vytvořit multifunkční prostor pro všeobecné vzdělávání. Je důležité, aby se lidé spojili, mluvili a vyměňovali si znalosti a zkušenosti uvnitř školy. Do jisté míry to vypadá jako nové kavárny nebo veřejné bibliotéky, kde se lidé společně učí, nicméně můj prostor je více zaměřen na učení. Hned jsem myslel na univerzální třídy , které jsou ve volném čase zcela otevřené všem. Tím dávám šanci žákům z...
na první pokusy dobrý výkon :)
OdpovědětVymazat